NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Podobné recenze nepíšu rád, to mi věřte. Nerad se rozepisuji o nečem, o čem nemůžu říct naprosto nic pozitivního, proto se pokusím si to odbýt co nejrychleji. BLACK TERROR je ryze česká sebranka tvořena dvěma kluky poměrně nízkého věku (přesto však starších, než jsem já sám). Jejich vzory jsou kapely jako BALTAK anebo DARKTHRONE a snahou přiblížit se vyznění zlého ryzího blacku. Nutno říct, že se jim to absolutně nedaří. Sami svou tvorbu charakterizovali jako "antichristian fast black metal", ale to je nutno brát skutečně s rezervou. Jejich demo se jmenuje “Chaos“ a musím říct, že to je název více než výstižný.
Nahrávku otevírá krátké intro nazvané "Zmrtvýchvstání", které spáchal jakýsi Vanson, jenž není ani uveden v sestavě. Jde o několik tónů na basovém syntetizátoru ... Prostě intro nic neříkající, ale ještě ani ne vyloženě odpuzující. To příjde až s prvním songem "Antivaticana". Spustí se mlátička z automatu, ne nepodobná starým songům OGMIAS, akorát s tím rozdílem, že OGMIAS měli poněkud zřetelnější linky kytary a basy. V tom jednom riffu, který trvá celou píseň a který má tři tóny, se ozývá tolik vedlejších elementů jako nedostatky boostru, přebuzené výšky, nežádoucí kvičení a podobné nesmysly. Celé je to podtrženo skutečně příšerným textem s refrénem Spalte Vatikán, zohyzděte Ježíšovi ksicht, zničtě svatyně, zbořte kostely. Druhou v pořadí je skladba "Antichrist", kde je už i frázování textu kdesi úplně mimo a není slyšet prakticky nic jiného než vokál a zběsile rychlý automat. Akorát kdesi dole v levém uchu jsem slyšel nějaké torzo kytary. Třetí skladbu "Do boje!" otevírá válečný rytmus na automatu. Kytara s basou připomínají jakési neurčité brnkání na jakékoli místo kytary, které příjde pod ruku. Navíc jedou až po dobu a půl po bicích. Prostě běs! Čtyřka nese název "Inkvizice" a tu otevírá jakési falešné, podivné brnkání se strašným automatem. Celý song má být asi pomalý (absence automatu v polovině songu), intonace zpěváka, který recituje rádoby zlým vokálem pro všechny ty, které zemřely vysvlečeny do naha....
Spousta mých známých z kruhu českých blackových kapel se nad ukázkami z tohoto dema dusilo smíchy, ale já nevím. Mě to naopak příjde docela k pláči.
Závěrečné intro představuje jakési neposlouchatelné brnkání ... Vyznívá jako starý zesilovač připojený k ještě starší trampské španělce se zboostrovaným zvukem. Hm hm, nezbývá než poradit kapele, ať cvičí ve zkušebně alespoň ty 3-4 hodiny denně a další materiál vydá nejdříve za dva tři roky. Mohl bych se utěšovat, že kluci jsou ještě mladí, dyť je jim stěží osmnáct. Na druhou stranu, když si vzpomenu na takové ELEDHEL, kteří mají na koncertech poměrně slušnou návštěvnost a věkový průměr kolem 18-ti let ...
1 / 10
Aznagoth
- kytara
Ignifaxius
- bicí, řev, basa
1. Zmrtvýchvstání
2. Antivaticana
3. Antichrist
4. Do boje!
5. Inkvizice
6. Hudba chaosu (Outro)
Chaos (demo) (2003)
Vydáno: 2003
Vydavatel: Vlastní náklad
Stopáž: 20:32
Produkce: Black Terror
nula sa neda dat ???
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.